« zpět
26.08.2019 / 15:01

 

Opakuje se to pravidelně.

Všichni se těšíme na prázdniny a jak pomalu končí, těšíme se zase do školy. Na kamarády, na nové věci, které nás čekají, na čas, který bude mít řád a pravidelnost. Tak si to alespoň já představuji.

No, pravda, ne že bych se těšil na všechno ve škole. Ale i ty věci, na které se zas tak moc netěším, ke škole patří a i na ně člověk po letech rád vzpomíná. Tedy časem právě na ně. Na písemku z fyziky, na kterou se zapomněl připravit a měl štěstí, že se paní učitelka nedívala dobře a podařilo se mu ji opsat od kamaráda. Na větný rozbor, který dodnes pořádně nechápe, ale už mu připadá jasnější. Na okamžik, kdy si přesně uvědomil, že tohle chce dělat celý život. Nebo už nikdy nedělat.

Ano, to je škola.
Nemusíme do ní každé ráno s nadšením, ale vždy dojdeme a třeba prožijeme báječný den.
Ne vždy máme pocit, že to, co po nás učitelé chtějí, bude mít v životě smysl. A jednou nás důležitost té informace překvapí.
Někdy máme smolný den, ale zase poznáme kamarády, kteří nám nezištně pomůžou.
A jednou, až čas otupí vyhrocené emoce, zjistíme, že to byl nádherný čas.
Jednou si řekneme...
To byla naše škola.

Těšíme se do školy každý rok se stejnými pocity jako Vy.

Těšíme se na Vás a věříme, že i tento rok bude rokem úžasným.

 

Váš Vlk